Prastaré švédské obchodní středisko Sigtuna založené Vikingy roku 980, mělo překvapivě rozmanité složení obyvatel. Vyplývá to z analýzy DNA 23 osob pohřbených na místních hřbitovech v 10. až 12 století. Kromě Skandinávie pocházeli z Anglie, Litvy, severního Německa i Ukrajiny. U dvou z nich šlo o přistěhovalce v druhé generaci. Analýza izotopů stroncia v kostech ukázala, že v Sigtuně nebo jejím okolí pobývali celý svůj život. S potravou a pitnou vodou pronikají do našeho těla izotopy nejrůznějších prvků, jejichž zastoupení je typické pro každou lokalitu. Jejich analýzou určíme, kde určitá osoba pobývala a co jedla.

„Nenalezli jsme žádnou typicky skandinávskou vikinskou populaci, odlišitelnou od zbytku Evropy. Místo toho bylo obyvatelstvo součástí evropského genofondu své doby,“ tvrdí Maja Krzewinska ze Stockholmské univerzity. Nicméně pohanští Vikingové mrtvé spalovali, takže jejich podíl na obyvatelstvu Sigtuny určit nemůžeme. Vikingové díky svým pohyblivých lodím a obchodním i válečným schopnostem pokryli v 9. - 11. století severní i část západní Evropy řadou vzájemně propojených sídel a obchodních stanic. Její součástí byla i Sigtuna ve středním Švédku poblíž současného Stockholmu. Mezi nimi probíhal čilý pohyb jak lidí včetně otroků, tak i zboží.